Dítě + fotbal = radost

 

Co by mělo být pro dítě na prvním místě?

 

           a) Radost z toho, že si může zahrát fotbal

           b) Počet vstřelených gólů

           c) Počet získaných medailí

 

Důležitější než výsledek je radost ze hry a celková spokojenost. Pokud patříte k rodičům, kteří chtějí dát svého potomka do fotbalového oddílu, držte se tohoto pravidla. Možností jak začít s nejpopulárnějším sportem, je v česku mnoho. Co nezanedbat, aby díte fotbal bavil?

 

Co pro dítě znamená klub kde trénuje?

 

           a) Místo kde se cítí dítě dobře, a na tréninky se těší

           b) Místo kam ho dovede rodič, a on musí dělat to, co ho moc nebaví

           c) Místo které jej deprimuje z toho, že není nejlepší

 

Sport dětí a dospělých je diametrálně odlišný. U fotbalu to platí dvojnásob. Zatímco dospělý sport je byznys, kde úspěch znamená kariéru profesionála , velké výdělky a pohodový život, děti musí mít jiné priority. Hezké pocity má přinášet radost ze hry, zábava a kamarádi. Faktorem, který malé fotbalisty nejvíce ovlivňuje, jsou rodiče.

 

Na kterém místě v sestavě by měl syn nastupovat?

 

           a) Je to úplně jedno, důležité je, že hraje

           b) Jen v mužstvu s těmi nejlepšími, aby vyhrával

           c) Pochopitelně v útoku, aby dával hodně gólů

 

Jak poznáte, že bude malý fotbalista hrát v útoku, záloze, obraně nebo v bráně?

  1. Rozdělení rolí - Volba postu přijde sama. Výběr funguje jednoduše. Pokud někdo obchází hráče, jde dopředu. Kdo přes sebe nikoho nepustí, jde dozadu, kdo lítá po celém hřišti jako "blázen", může být v záloze a ten kdo nechce běhat vůbec může, jde naopak do brány.
  2. Kondice počká - Malé děti speciální kondici nepotřebují, tu je vhodné budovat až v konci žákovského věku. A v momentě, kdy je kondička potřebná, je důležité rozlišovat posty. Hráč v poli potřebuje vysokou aerobní kapacitu, brankář zase dynamiku, výbušnost a dobrý pohyb.

 

Etický kodex rodiče

 

  1. Nekřičte - I zápasy malých dětí bývají někdy vinou rodičů plné vugarit. Otcové se neudrží a nadávají svým dětem nebo rozhodčím, jsou i případy kdy se rodiče mezi sebou poperou. Výsledek obvykle bývá ten, že se dítě chová podobně jako rodič. Ideálem je, že rodič během zápasu pozitivně fandí a neradí, jak má jeho dítě hrát.
  2. Spolupracujte s trenérem - Rodič má u dítěte velkou autoritu, a měl by potomka vyslechnout a občas mu něco poradit. Nemělo by to být ale v průběhu utkání ani by to nemělo jít proti trenérovi. Pokud se rodiči něco nelíbí, měl by to s trenérem probrat a on by mu měl vysvětlit, proč to tak dělá.  U malých děti, není totiž důležitý výsledek, ale hra. I když se prohrává, nemusí to znamenat že je špatný trenér.
  3. Pomáhejte - Pokud má rodič snahu se do dění kolem fotbalu nějak zapojit, je to skvělá zpráva. Vždy by si ale měl uvědomovat, že není trenér.

 

Pokud je tohoto tzv. minitestu jen samé "A", jste zřejmě na správné cestě. Chápete, že váš syn je pořád ještě dítě a pokud je v místě svého sportování spokojený a těsí se tam -> Udělali jste pro něj to nejlepší !!!